Archív 2010

3. - 5. Prosince 2010
Opravdu hodně náročný víkend.
Odjíždíme  z domova v pátek v dopoledních hodinách s jasným cílem. Nejdříve se musíme dostat do Prahy, abychom dál mohli pokračovat na výstavy v rakouském Welsu. Vše začíná pro Chelsey nenápadně - nasedáme do auta. Po 9 km cesty autem měníme dopravní prostředek a kupujeme si lísky na vlak. Trochu s obavami, co a jak bude následovat ..... Chelsey jede vlakem poprvé a já jako doprovod jedu vlakem sice po několikáté, ale zato poprvé sama na svou pěst. Páníček musel zůstat doma. V neděli budou chodit čerti a naše děti se s nimi prostě nemohou nesetkat. Potřebují to jako sůl. .
Ale zpátky k naší cestě. Nástupiště jsme našli dobře. Chelsey nevadilo ani skřípění vlakových brzd. Ovšem nechápala, proč má přeskakovat díru a jít na podivné schůdky, které vedou do monstra, co přijelo.
Stačilo moje vysvětlení a náznak toho, že jsem ji dala přední packy na schůdky. Nahoru už vyskočila sama. Nevím jak bych to udělala, kdyby zastávkovala, protože krom psa jsem ještě vlekla batoh a obrovskou tašku.
Zato v kupé, kam jsme "zaparkovali" se ji moc líbilo. Sedli jsme si k mladým lidem, kteří nešetřili hlazením a drbáním. Spokojená Chelsey pak i pózovala na focení z mobilu jako modelka. Když naši spolucestující vystoupili, tak jsme měli celé kupé pro sebe. Chelsey spokojeně spala a já se pomalu děsila, jestli poznám, kde máme vystupovat a včas všechno v Libni stihneme.
Zvládli jsme. Chelsey šla zase do neznáma, ale když vystoupila panička, tak přece ona ve vlaku nezůstane .
Jsem ráda, že v tu dobu netušila, že tahle socializace není všechno.
Na nádraží nás už měla čekat kamarádka Anička, která měla trochu zpoždění. Doprava po Praze spíš nefungovala. Koupili jsme si něco dobrého k snědku a k pití a čekání uteklo rychle. Čekal nás přesun po Praze - směr Černý most.
Dalším dopravním prostředkem, který Chelsey poznala jako cestující byl autobus. Autobusy mám jezdí přímo před domem, takže nastoupení a cestu brala jako cestování velkým autem.
Trochu jsem se předem děsila metra, které nás čekalo. první cesta do podzemí byla po normálních schodech ... hurá. Eskalátory nás ale neminuly.
Při cestě na pohyblivé schody šlo s námi docela dost lidí. Chelsey nezbylo nic jiného než na tu hrůzu nastoupit. "... Ježiš, co to je, stojím a přesto se pohybuju" To bylo přesně to, co jsem četla ve vyděšených očích.
Mě naopak hlavou běželi myšlenky, jak bude probíhat vystoupení z eskalátoru. S dostatečným předstihem jsem se rozešla a stejně tak se rozešla i Chelsey, která byla nesmírně ráda, že je toho všeho konec.
Když přijelo metro, tak mě dovnitř přímo vtáhla. Snad si říkala, stejně tam budu muset, tak ať to mám za sebou. Sedla si jako spořádaný pes a čekala, až se jako velitelé výpravy rozhodneme vystoupit.
Byla jsem ráda, když jsme si sedli s Aničkou do herny na horkou čokoládu. Věděla jsem, že jediné, co nás ještě čeká je nastoupení do auta a to už je známé pro nás obě. Cestu do penzionu už zná řidič  .
Při našem kamarádském posezení si mě dobírali, jestli je Chelsey také poprvé i v hospodě. S úsměvem jsem odpovídala, že určitě ne, že je to "hospodský matador". Není to tak, že bych vymetala hospody, ale takové běžné posezení, zná Chelsey moc dobře z čuvačích víkendů.
Anička jako průvodce po Praze byla skvělá. Nemusela jsem studovat neznámé pražské  autobusy a metro. Po dlouhé době se se zase viděli a slyšeli jinak než po Skype. Aničko moc děkujeme.
Cesta autem už byla pohádkou. Naše debata se samozřejmě ubírala na naši socializační cestu. Musím opravdu smeknout před Chelsey, jak to všechno zvládla. Prakticky pro nás páteční cesta byla větší dírou do světa, než obě mezinárodní výstavy.

Sobota 4.12. 2010 - první výstavní den
Ráno odjíždíme po 7 hodině z penzionu. Jsme rádi, že nenachumelilo.
Moje nervozita stoupá. Těšila jsem se na výlet, ale naše handlerka onemocněla a předvedení je tudíž jen a jen na naší společné práci Chelsey.
Celá upocená a nervózní nastupuji do kruhu a odnášíme si V1, CACA, r. CACIB. Zvládli jsme to. Naše konkurence o CACIBa Beáta Janin ranč běhala jak vánek a zaslouženě si odnesla V1, CACA, CACIB, BOB. Přiznám se, že jsem měla i v očích slzy - slzy štěstí. Takhle si představuji dokonalé předvedení čuvače.
Jen takhle může čuvač zaujmout i ostatní přihlížející. Když vidíte tu čuvačí radost z běhu, lehký pohyb a dokonalý soulad psovoda a psa, tak se nedá nezeptat na to, co je to vlastně za plemeno.
Ze psů si odnesl CACIBa Van z Pozdišovskej doliny - V1, CACA, CACIB
Sobotní večer jsme zakončili v nádherné stylové hospůdce, kde jsme si dali večeři, která prostě nešla sníst. Tak obrovskou porci jsem snad ještě neviděla.

Neděle 5.12. 2010 - druhý výstavní den
Ráno odjíždíme zase po 7 hodině z penzionu. Počasí nás má opravdu rádo. Cestu už známe. Tentokrát jsme se ráno museli trochu víc zabalit, protože po výstavě hned razíme směr domov.
Na dnešní výstavě se nám nedařilo. Chelsey dostala výtku, že při běhu překládá packy a odnesla si hodnocení VD. Je to prostě modelka a ty tak chodí . Nicméně na výstavě by na svůj modeling měla opravdu zapomenout.
Beáta Janin ranč zopakovala své úžasné předvedení a odnesla si:
V1, CACA, CACIB, BOB
Dnešním dnem splnila i podmínky pro udělení titulu Rakouský šampion a Interšampion
Titul Rakouský šampion splnili také:
Van z Pozdišovskej doliny a Leon Lipták Janin ranč
Všem moc gratulujeme

Výstavy končí a nasedáme do auta směr domov.
Opět nás čeká socializační cesta. Jsem zvědavá, co si z pátku Chelsey pamatuje. Tentokrát nejedeme ani autobusem, ani metrem a nasedáme rovnou do vlaku.
Přední packy nahoru a hop ... jsme nastoupeni. Vlak byl celkem plný a v kupé, kam jsme si šli sednout nebyla jedna starší paní zrovna z Chelsey nadšená.
Popravdě, ani mě nebavilo se koukat na její zamračený pohled 1,5 hodiny.
Před půl devátou už sedíme u páníčka v autě a za chvilinku jsme doma.
Sama se musím pochválit - jsme holky šikovný tohle všechno zvládnout na jeden víkend. Téměř všechno bylo pro nás obě poprvé a vyrovnali jsme se s tím skvěle.
Konečně budeme mít možnost v klidu zhodnotit i výstavu, protože jak jsem na začátku zmínila, tak jako největší díru do světa jsem viděla právě naše skvěle zvládnuté cestování.

Moc děkujeme Alče a Petrovi z CHS Tatranská perla, kteří nám umožnili cestovat do vzdáleného rakouského Welsu.

20. - 21. Listopadu 2010

Mezinárodní  výstavy a Evropská speciální výstava Nitra.

Zase jeden z hodně náročných víkendů. Velkou výhodou je jedna příprava psa na celkem 3 výstavy najednou. Při troše štěstí je i sám pes v té nejlepší kondici a může za jeden víkend splnit podmínky pro Slovenského šampiona krásy mladých. O tomto víkendu se to podařilo Azorovi z Cibíka paní RNDr. Ingrid Mikulášové. Ale to vlastně hodně předbíhám.

Sobota 20.11. 2010
Na mezinárodní výstavu nastupovali tradičně - netradičně čuvači hned ráno. Proč tradičně netradičně? Čuvači museli nastoupit na mezinárodní výstavě hned ráno, aby mohli být potom následně ještě posouzeni na Evropské speciální výstavě. Když už pak šlo u psů o CACIBa, tak se stávalo, že jeden pes plynule přecházel a byl hodnocen zároveň ve dvou kruzích .

Sobotní výstava byla i ve znamení šampionátů:
Ch. Chán Janin ranč splnil podmínky pro Slovenského šampiona krásy
Jch. Gala Janin ranč splnila podmínky pro Slovenského šampiona krásy mladých
Ich. Kira HuňošeJanin ranč splnila podmínky pro Slovenského grand šampiona.

Všem samozřejmě k šampionátům gratulujeme

Vítězové Evropské speciální výstavy:
Evropský vítěz mladých, BOB - Azor z Cibíka
Evropská vítězka mladých - Zuza z Pozdišovskej doliny
Evropský vítěz Ch. Astor Janin ranč
Evropská vítězka Anita Dlya Crestovogo Pohoda

Veliké zviditelnění čuvače pak bylo ještě v závěrečném kruhu.
V soutěži o Velkou cenu národních plemen stál čuvač na stupni vítězů hned 2x.
Paní rozhodčí Gabriela Ridarčíková udělila 1. místo Ich. Perunovi Janin ranč a třetí místo fence z dalekého Ruska Anitě Dlya Crestovogo Pohoda.

Odkaz na kompletní výsledky najdete i na konci mého vyprávění, protože gratulací bude ještě hodně.

Kačka Navrátilíková bodovala v závěrečném kruhu, v soutěži Junior Handling, kde si vybojovala krásné 3. místo. Kačka to prostě se psy umí a máme se co učit.

Večer jsme si všichni dali na hotelu zaslouženou večeři a samozřejmě i vínečko na oslavu, že všechno dopadlo dobře. Náročný den jsme zvládli na výbornou.

Neděle 21.11. 2010
Mezinárodní výstava druhý den už byla takovou klidnější. Čuvači šli na řadu jako poslední, a tak byl čas konečně poklábosit. Když nastoupili po poledni čuvači do kruhu, tak s nimi nastoupila i četa fotografů. Tolik paparazziů žádné plemeno nemělo . Celkové vítězství BOB si odnesla fenka z dalekého Ruska Anita Dlya Crestovogo Pohoda. Cesta téměř 2000km na předvedených psech nebyla vůbec vidět.

I nedělní výstava byla i ve znamení šampionátů:
Jch. Azor z Cibíka splnil podmínky pro Slovenského šampiona krásy mladých Podařila se neskutečná věc - splněno za jeden víkend a poprvé na výstavě.
Ich. Perun Janin ranč splnil podmínky pro Slovenského grand šampiona.

Další super zviditelnění čuvače pokračovalo potom v závěrečném kruhu:
1. místo nejkrásnější dorost - fena - Atea pri Sibenkach (rozh. Sárközy G.)
1. místo Velké národní ceny - Anita Dlya Crestovogo Pohoda (rozh. Matyáš J.)
V soutěži o nejkrásnějšího psa I. FCI skupiny se ještě Anita Dlya Crestovogo Pohoda probojovala do užšího výběru rozhodčího pana Tibora Havelky.
Ten kdo neznal čuvače, měl opravdu dostatečnou možnost vidět v závěrečném kruhu jeho krásu. Nedělní poháry patřily jen a jen do Ruska.

Všichni jsme byli unaveni z náročného víkendu, ale klobouk dolů před mladou vystavovatelkou a jejím elánem.
Kačka Navrátilíková předváděla na všech třech výstavách nejen naši Chelsey, která skončila skvěle, ale také mladého dorostence Briana od Čertova kopýtka, který měl paničku doma. A to ji ještě čekala náročná práce v Junior handlingu. Konečný výčet získaných titulů za jeden víkend je:
2x Velmi nadějný, 1x Nadějný, 1x CAC, 2x r. CAC, 2x r. CACIB a krásné 3. místo v Junior Handlingu.
A pak můžeme říkat, že jsme byli všichni unavení .

Naše Chelsey Bílé království ve velké konkurenci byla pro nás hvězdou:
Sobota: MVP: V2, r.CAC,
(z 8. fen), r. CACIB. (ze 16.fen)
             ESV: V2, r. CAC.
(v konkurenci 10 přihlášených fen)
Neděle: MVP: V1, CAC,
(z 6. fen), r. CACIB.(ze 13.fen)

Nakonec jsme si i odváželi pohár a diplom - neodvezla si ho Chelsey, ale její babička Zora ze Žižkova rodiště.
Zora se stala nejúspěšnější veteránkou v soutěži TOP čuvač 2009.

Víkend plný radosti, emocí, pro někoho i zklamání ..... ale určitě víkend, na který bude hodně hodně vzpomínek.
Za nás za všechny bych chtěla poděkovat paní Janě Goliášové, která dokázala nejen skvěle zařídit Evropskou speciální výstavu, ale také se téměř všem lidem z větší dálky postarala o ubytování.

kompletní výsledky z výstav

26. září 2010

Hrozná noc .... silný déšť, veliký vítr ...... Ráno vstáváme po 5. hodině a vyrážíme směr Rakousko - další výstava je tentokrát mezinárodní výstava v Tullnu. Kvůli naší jazykové bariéře cestu mazaně děláme na dvě části. Naším úkolem je dojet nejprve do Eggenburgu, kde už na nás čekala sestřenice Anetka, bez které,  jak se později zjistilo bychom toho zvládli daleko méně. Pro nás v neznámem Eggenburgu jsme našli místo setkání hned na druhý pokus. Na krátké zaváhání jsme při naší nervozitě měli nárok .

Naše věci přerovnáme do druhého auta, přesedneme a vyrážíme směr Tulln.  Na výstavě jsme samozřejmě s dostatečným předstihem, a tak nemáme problém s parkováním. Halu i náš kruh jsme našli rychle a zabrali si poměrně klidné místečko. Kruh byl celý polepený modrým kobercem a patřil k těm středním. Překvapení na nás čekalo ve změně rozhodčího, kdy nám místo švýcarského rozhodčího byl přidělen rozhodčí domácí, rakušan Christian Janes.

Z našeho místa bylo dobře vidět posuzování plemen, které byli před námi. Pan rozhodčí posuzoval hodně přísně. Nejen, že nešetřil známkami velmi dobrá, ale také nešetřil ani hodnocením dobrá. Naše nemilé překvapení bylo, když byla například známka dobrá zadána i Podhalaňskému ovčákovi ve třídě šampionů. Pes byl z našeho pohledu dobře výstavně upraven i předveden .... co vedlo rozhodčího k tomuto hodnocení se bohužel nedozvíme. Spoustu mladých psů odcházelo s hodnocením VD a D pro svou nehotovost ... K dalšímu překvapení při hodnocení patřilo i to, že si rozhodčí psy přeměřoval (a to i šampiony). Přeměřovalo se klasickým měřidlem, jaké známe z bonitací.

První z čuvačů do kruhu nastoupil Bastien Tatranská perla v mezitřídě. Předvedení výborné, ale opět nehotovost psa má za následek hodnocení pouze Výborná 1, bez zadání titulu. Konečné hodnocení je tak vlastně výhrou, když si uvědomíme, co všechno bylo zadáno před našim posuzováním. Sen o CACIBa se ale bohužel rozplynul.

Ve třídě otevřené nastoupili dva rakouští psi. O výstavní kondici srsti se nedalo mluvit. Přesto, že oba psi byli pěkně obrostlí, srst volala po kartáči :(. Snad bylo právě proto zadáno horší hodnocení.
Gajus - Fuchur pod Kocno - VD
Leon Liptak Janin ranč - D
U psů se tedy o CACIBa vůbec nebojovalo. Co bylo vlastně důvodem horšího hodnocení jsme se jako diváci nedozvěděli (přesto, že jsme sebou měli překladatelku). Všechno bylo jen mezi dlouhým hovorem rozhodčího k majitelům psů.

Jako zástupce fen nastupovala v mezitřídě naše
Chelsey Bílé království jako první. Určitě bych byla klidnější, kdyby předvádění nebylo jen a jen na mě. Chelsey mě dobře sledovala a snažila se ukázat svoje přednosti. Hodnocení V1, CACA nás moc potěšilo. "Hurá", postupujeme do dalšího kola o CACIBa.

Trpělivě jsme čekali na posouzení fenky Garbo pod Kocno, která už mimo kruh chtěla sežrat všechno, co se v její blízkosti ocitlo. Dlouhý rozhovor vysvětlování naznačoval, že bude následovat boj o titul CACIB a následně tím i možnost získání prémie v podobě titulu BOB. Rozhodčí se nakonec rozhodl podle pořekadla "co je doma, to se počítá" nechal vše doma v Rakousku.
V1, CACA, CACIB, BOB - získala fenka Garbo pod Kocno maj. Cornelie Lorenz

Na nás zbyla ta cennější výhra . Chelsey Bílé království si přidala k V1, CACA ještě r. CACIB , ale, co je pro nás důležité : "naše konkurence nás nesežrala". Zatím, co Chelsey do závěrečných bojů o CACIBa  dala svou rozvážnost a ladný pohyb, tak  jediným cílem Garbo bylo sežrat nás jako konkurenci a to s patřičným výhružným výrazem i hlasitým projevem.
Děkujeme všem od přihlížejících Pyrenejských psů, kteří nám fandili a samozřejmě i na místě gratulovali. Také ještě jednou děkuji Anetce za překlad.

Večer dorazila ještě super zpráva, kterou jsme prostě chtěli slyšet ....
Kačka v závěrečném kruhu Junior Handlingu vyhrála a odnesla si 1. místo. Soutěž pro letošní rok byla národní výstavou v Brně uzavřena.

Celkové 1. místo Junior Handlingu za rok 2010 patří mladé vystavovatelce
Kačce Navratilíkové

  GRATULUJEME !!!!  

Pro ty, kteří nesledovali postup krůček po krůčku, bychom rádi zdůraznily, že ke krásnému celkovému hodnocení nejednou přispěl i Slovenský čuvač.

Kompletní přehled najdete na : http://www.tatranskaperla.com/juniorhandling

25. září 2010

Začíná nám naprosto bláznivý víkend. Ráno nakládáme věci do auta a vypadá to, že se někam chystáme minimálně na týden. Naše první zastávka je Brno - národní výstava psů. Posuzovat čuvače tady bude pan Tibor Havelka. Kruh máme podle vstupního listu venku ....... hlásí citelné ochlazení a déšť ......... uvidíme. Vybaveni teplým oblečením jsme dorazily na místo před zahájením celkem brzy. Potkáváme tady spoustu nových lidí, ale hlavně čuvačů a to je dobře.

19 přihlášených čuvačů je pěkná konkurence. Pan rozhodčí si chválil celkovou kvalitu všech předvedených. Nejvyšší titul BOB si odnesla krásná fenka Fabiola Biely Rodo paní Marcely Ležákové. Národním vítězem u psů se stal E' Arčí z Borovýho hrádku paní Barbory Zemanové. Gratulujeme !!!

Naši Chelsey si předvedla naše handlerka Kačka. Holkám to prostě spolu nejen sluší, ale i překrásně běhá. V těžké konkurenci 6 fen v mezitřídě si nakonec společně odnesly krásné hodnocení V2, res. CAC. Nakonec titul res. CAC byl cennější než jsme mohli doufat. Pan rozhodčí zadal při hodnocení V2 pouze druhý titul ze všech dosud posouzených psů.

Kačka Navrátilíková, ale s Chelsey vlastně své sobotní úspěchy teprve začínala. Postupně prošla v Junior Handlingu až do finále, kde získala krásné 2. místo se Australským Silky terriérem, a tím velkou šanci získat v celoročním hodnocení celkové 1. místo ..... držíme palečky ....

Nakonec krásné počasí vydrželo celý den, bylo teplo, pod mrakem a naprosto ideální podmínky k tomu, aby se udělali krásné fotky. Jediný kdo nám focení kazil, byl provázek od připevněného stanu, který byl prostě všude :(.

Na naší trase pokračujeme k babičce do Šatova, nedaleko Znojma. Čeká nás hodinka cesty, kdy už začíná předpovídané dešťové počasí.

4. září 2010

cca 6:00 -  funíme, trochu couráme, čůráme, kakáme, olizujeme se, .... prostě se chystáme k porodu
7:17 - Tak to je bomba, máme prvního kluka a já ho ani neviděla přijít na svět. Odešla jsem na malinkou chvilinku z místnosti, a když jsem se vrátila, koukám máme štěňátko. Když jsem ho poprvé spatřila, a zjistila jsem, že jde o kluka, tak jsem si neodpustila hned ho pojmenovat - vítáme tě "JONÁŠI".
A ty se Honzo nesměj .... vidím tě, když čteš tyhle řádky. Pro ty, kdo přesně neví o koho jde, tak jde o Honzu Jonáše z CHS Dyleňský vrh .
Jonáš dostal zelenou mašličku a váží 534g.
7:33 - A máme páreček. Holčička je ještě větší, jak pejsek. Maminka se pečlivě stará. Je to prostě nádhera koukat na čerstvě narozená miminka. Nevíme, jestli tohle bude čuvačka čistokrevná, protože máme podezření, že je křížená s vodníkem. Narodila se se zelenou hlavičkou .
Jessica dostala jako správná holka červenou mašličku a váží 570g
7:59 - Další holčička, i když byla na pohled menší, tak má naprosto normální váhu.
Jméno ještě po dohodě vybereme, označena je žlutou mašličkou a váží 470g
8:35 - přesto, že víme, že v bříšku jsou ještě další štěňátka, tak fena je celkem klidná. Dáváme vodítko a jdeme se po přemlouvání vyčůrat. Essy se vůbec nechce a pořád samozřejmě kontroluje, aby se do domu nedostala Zora, Akki nebo Chelsey. Vyčůráme se celkem hned,  pak  po krátkém přemlouvání děláme ještě 2 malá kolečka procházky kolem zahrady. Pohyb je to nejlepší, jak při porodu pomoci.
8:57 - Kluk, super. Krevní linie se bude dál rozvíjet. Kluci z tohoto spojení jsme potřebovali. Štěňátko jsem kontrolovala a na uchu jsem měla zvědavý telefonát z chovatelské stanice Tatranská perla. Narození tohoto štěňátka bylo v přímém přenosu i s našimi emocemi štěstí
Jméno ještě po dohodě vybereme, označení je fialová mašlička a váha 460g
9:46 - kluk
No, co bychom si mohli více přát. Podle chování feny jsme usuzovali, že veterinářka měla zřejmě pravdu, bude tam ještě páté překvapení. Když jsem tak přemýšlela, co bych si jako tajné pohlaví přála, došla jsem ke klukovi - a vyšlo to.
Jméno ještě po dohodě vybereme, označení je světle modrá mašlička a váha 440g

11:00 - Padám únavou a naprosto spokojená usínám v ložnici, kde jsou naše štěňátka. Spokojená, šťastná ..... probouzím se v 15.h  a snažím se jít všechno popsat na stránky.
Copak mě necháte ...? Tolik blikajících skypů jsem tu ještě neměla. Všem moc děkujeme za gratulaci.
17:15 - ojíždíme k veterináři na kontrolu maminky (sono) a odstranění paspárků u štěňat.
U feny není žádných pochyb nějakého problému, ale budeme klidnější. Za půl hodinky jsme hotovy a jedeme domů. Štěňátka jsou v autě naprosto spokojená, a tak se můžeme stavit i krátce nakoupit.
Za hodinku jsme doma a štěňátka jsou přisátá spokojeně u Essynky. Mamina si dala misku s granulkama. Prostě dnes jsme den zvládli na velikou 1*

Krásný porod, profesionální přístup matky přírody i matky biologické. Jen se od samého počátku porodu nemůžeme dovolat tatínkovi Amírovi. Amír má paničky dvě - ta papírová na Slovensku už všechno ví. Ta, která s Amírem žije je pro nás nedovolatelná ...  před 16. hodinou se konečně dovoláme. Panička se se svou rodinou od samého rána věnuje opravě střechy. Tak nevím jak to dát dohromady. Opravy ve výškách a oslava... to by nemuselo dobře dopadnout. Protože v severních Čechách prší, tak to je nejlepší důvod, jak práci ukončit a začít s oslavou - bez výčitek svědomí.

21. a 22. srpna 2010

Letošní Bratislavské mezinárodní výstavy nepatřili mezi ty větší. Přesto, že to bylo duo CACIB, tak v sobotu bylo přihlášeno 1718 a v neděli ještě o něco méně 1674 psů. Čuvačí konkurence byla přesto krásná. Na první den bylo nahlášeno 13 čuvačů a druhý den ještě o dva více.
Slunečné počasí slibovalo příjemný den. Výstavní kruhy byli ve stínu stromů, kdy jedinou nevýhodou je, že většinou prosvítá sluníčko na psy při focení.
Musíme uznat, že prostory dostihového výstaviště jsou v letních měsících příjemnější než haly výstaviště Incheba.
Posuzování na tyto dvě mezinárodní výstavy přijali pan Denis Kuzelj z Bulharska a paní Lisbeth Mach ze Švýcarska. Na přísné oko rozhodčích, kteří tak často čuvače neposuzují, nejsme moc zvyklí.
Vynikající úspěch ale na čuvače čekal i v závěrečných kruzích. Začalo to Velkou národní cenou, kdy na bednu vystoupili hned dva čuvači. 1. místo získal Van z Pozdišovskej doliny a 3. místo si vybojoval Gazda van´t Molendorp.
Hned po nástupu velké ceny národních plemen se ještě bojovalo o vítěze čestné třídy – konkurence opravdu bohatá a kdo vyhrál? No čuvač – Gazda udělal všem čuvačům nádhernou reklamu.
V neděli bylo počasí ještě o něco slunnější. Vystavovat dva dny má své výhody i nevýhody. Čekat do závěrečných soutěží pak vydrží jen někdo. Domů je cesta daleká. Ani druhý den se čuvači před publikem neztratili.
Velká cena národních plemen měla opět dva čuvače na stupínku vítězů.
1. místo – Avar Xénina záhrada a 3. Místo Gazda van´t Molendorp.
Gazda nastupoval samozřejmě o vítěze čestné třídy – sice nezvítězil, jako předešlý den, ale probojoval se do užšího výběru.
Další naše velké naděje se upínali na chovatelskou stanici Xénina záhrada. Paní Rejmanové moc děkujeme, že čuvače v závěrečném kruhu předvedla, i když to na vítězství neztačilo.

Z Čech jsme měli 3 čuvačí zástupce. Nejvíce úspěchů si odvezl Van z Pozdišovskej doliny pana Tomáše Panáčka. V sobotu V1, CAC, CACIB a 1. Místo Velké ceny národních plemen a v neděli, kdy měl Van ve své třídě ještě o dva konkurenty více, své přednosti obhájil a odvezl si též V1, CAC, CACIB.

 

17. července  2010

Už jste někdy jeli z Východních Čech do Tábora v Jižních Čechách zkratkou přes Mladou Boleslav ...? Nám se to podařilo. Nástup na výcvikový tábor jsme odložili až po národní výstavě v Mladé Boleslavi. Kačka s Chelsey získali k naší spokojenosti čekatelství CAJC . Po výborové schůzi, které jsme se zúčastnili jako přísedící jsme vyrazili směr jih. Výcvikový tábor je pro nás novinkou plnou očekávání ....

To jaké to bylo na táboře se dozvíte již brzy.

4. července  2010

... A máme nakryto. Maminou bude Essy Bílé království a hrdým otcem čekatelem je Amír Culkin dvor.

26. - 31. května  2010

I když se to nemá utíkáme od rozdělané práce našich www stránek a to přímo za hranice. Lákadlem je pro nás především klubová výstava na Slovensku, ale také chovatelská povinnost k naší nejmladší naději.

Vyjíždíme ve středu, samozřejmě ne dle plánu, ale později :). O půl třetí je i základní nákup potravin na cestu a můžeme jet ... ještě, že máme tak veliké auto. Při pohledu na zabalené tašky bychom se mohli vrátit za měsíc. Počasí tady je chladné a my jedeme do Tater ...... tudíž vybaveni spíš na zimu + nějaké ty trička. Předpovídané počasí nám moc dopředu nenapovědělo, protože i meteorologové své předpovědi měnily ze dne na den.
Na cestování jsme měli počasí celkem obstojné, ale představa šesti hodin v autě byla sama o sobě  děs. Po cestě pomalu zjišťujeme, na co jsme zapomněli .... nevadí pořád ještě můžeme zavolat těm, kteří přijedou druhý a další den, aby nám něco v Čechách koupili a dovezli. Hlavně, že máme doklady "od lidí i psa".  ..... no my ano, ale Yvona, která měla stejné cíle jako my (včetně ubytování od středy) na tom byla o hodně hůř.  Po 17. hodině jsem měla telefon, kde mě vylíčila, že už je vlastně na místě, ale musí zpátky domů, protože to nejdůležitější, kromě psa, má v batůžku doma.
Hrozné procitnutí po 4 hodinách v autě .... Nic jiného než jet zpět a přijet na repete druhý den ráno nezbývalo. Cesta zpátky byla ještě děsivější - na Slovensku probíhala policejní kontrola, u nás známá pod názvem "Kryštof". Raději ještě znovu při čůrací pauze koukám po tom, zda máme všechno.
To, co nemáme bychom z části zjistili hned v zápětí ... jsme zastaveni a kontrolováni ještě v Čechách, asi po 300 metrech od pauzy.
Po Slovensku už jedeme bez zastávky a po 20 hodině jsme u paní Goliášové. Krátké přivítání a domluva plánů na druhý den. Snad i Yvoně to vyjde na druhý pokus a už přijede se vším, co bude potřebovat . Ubytování jsem po třech letech našla spolehlivě a první noc trávíme jako největší páni - cééélá ubytovna je jen a jen pro nás.

Ve čtvrtek ráno se podle domluvy setkáváme na parkovišti před skanzenem a razíme směrem Spišská Nová Ves. Čeká nás veliký skok, který je potřeba udělat pro chovnost RTG DKK. Většinou je před samotným rentgenováním nervozita z výsledku .... strach z uspání .... Tady opravdu můžu říct, že jsem si neuvědomila ani jedno. Cestou v autě jsme si povídali o čuvačích, samozřejmě obdivovali krásnou "tapetu" Tater a po očku sledovali, aby se nám neztratilo auto s Amírem a jeho paničkou, kteří jeli za námi.
Už ani nevím, kdy jsme přesně k veterináři dorazili. Kontrola psů, zvážení, odevzdání papírů a pak už čekání na potřebný spánek.
Chelsey jako dáma měla před Amírem přednost. Při čekání na posouzení snímků jsme využili možnosti dokonale si připravit psi na sobotní výstavu a
s kartáčema jsme zaútočili na spící psi. Úsměvům se neubránili ani veterináři. Česání spícího psa doporučuji, všechno trvá o polovinu méně .
Naše česká výprava s paní Goliášovou odjížděla s naprostou spokojeností Amír i Chelsey s výsledkem DKK "A".
Odpoledne jsme pak už vyhlíželi první čuvačí bandu lidí. Malou oslavu výsledků rengenů jsme započali sami u lahvinky vínečka. Pomalu nám docházelo, že máme za sebou to nejcennější - potvrzené zdraví .... Banda lidí, kterou jsme očekávali nás překvapila a všichni dorazili společně. Večerní posezení bylo příjemné a protáhlo se tradičně až do ranních hodin.

Pátek patřil výletům a přípravě na výstavu.
Po výměně názorů - "co člověk to návrh"  jsme se dohodli na výlet "k rybníku" (
pozn. Jany J. ) Štrbské pleso, a ti, co brblali, že už tam byli, se vydali na pleso Popradské. Krásné počasí nám umožnila udělat mnoho skvělých fotek (mimo jiné mám jednu i v hlavičce). Tatry se dají fotit i tak, že stojíte na jednom místě - obláčky vám vždy připraví nový pohled. Jestli jsem někomu něco, někdy záviděla, tak to je nádherné pozadí při focení, které má každodenně paní Goliášová. 
Odpoledne pak dorazili další čuvači se svými páníčky. To už byla naše chata plná - a divte se nebo ne - co pokoj to minimálně jeden čuvač . Od 17 hodin jsme pak všichni přiložili ruku k dílu a pomohli s přípravou kruhu na klubovou výstavu. Bylo nás hodně, a tak bylo vše brzo hotovo. Večer s námi poseděla i paní Goliášová a všichni jsme se těšili na troufám si napsat " největší klubovou výstavu" poslední doby.

Sobota - den klubové výstavy.
Přihlášených 88 čuvačů z několika koutů Evropy a zámořskou návštěvou Elisabeth udivilo téměř každého. Nastoupených úctihodných 70 čuvačů slibovalo "super podívanou". Kdo tam nebyl těžko mu popíšu tu krásu. Posuzování přijal pan Vladimír Javorčík ze Slovenska a počasí objednala a dobře zaplatila paní Jana Goliášová . Neodpustím si tuhle poznámku, protože počasí bylo zpočátku hodně slunečné až pálivé a později bylo příjemně pod mrakem.... prostě dokonalé. Klubového vítěze obhájil loňský vítěz Chán Janin ranč a obhajoba v takové početné konkurenci určitě potěšila.


Přehled vítězů:
Klubový vítěz mladých : Cezan Ronova zahrada
Klubová vítězka mladých : Gala Janin ranč
Klubový vítěz + BOB: Chán Janin ranč
Klubová vítězka: Denisa Janin ranč.
Naše Chelsey skončila s výsledkem V2 ve třídě mladých.
Chtěla bych ještě jednou dodatečně poděkovat Kačce Navrátilíkové za výborné předvedení. Slušelo vám to holky spolu . A příště si můžete dát repete.

Po skončení výstavy se samozřejmě konala bonitace.
Bonitace se ujala paní Jana Tomešková, která se přijela na výstavu podívat.
Počet nastoupených psů na bonitaci byl dalším překvapením. Bonitovalo se tak dlouho, až začínalo být i chladno .
S Chelsey jsme využili možnost dokončit chovnost a zbonitovali jsme také.

Neděle - den odjezdů, slavnosti, ale také výletů.
Důvodem, proč jezdíme rádi do Pribyliny je spojení výstavy s Ovčiarskými slavnostmi, které probíhají druhý den. Den jsme si rozvrhli na dopolední výlet a odpolední návštěvu slavností ...
Celý den byl ale vlastně úplně jiný. Dopoledne jsme se vydali k vodní nádrži "Čierny Váh" - jak to jen popsat: vyjeli jsme, viděli jsme a rádi jsme se vraceli zpět. Každý při návštěvě Slovenska určitě viděl Váh - my viděli i Černý Váh . Na ovčiarských slavnostech jsme ještě naposledy společně poseděli a pak někteří už museli domů .... "Zdraví trojlístek" - my, Jonášovi a Rendlovi jsme ještě nadělali několik fotek a procházku po skanzenu - odjíždíme až zítra, tak máme ještě dost času. Návštěva slavností se nám líbila, našim pejskům už o trochu méně. Ouškům bylo nepříjemné hlavně zvuk švihání. Snad nám to odpustili, protože i oni viděli spoustu zajímavých věcí.

Nikdo v tu chvíli ani nepomyslel, že nás čeká ještě ten nejhezčí výlet. 
Cíl byl jasný "nedaleká salaš" - to jestli ji vůbec najdeme nebylo jisté.
Krásná procházka lesem by byla i tak ke spokojenosti všech. Když jsme po nějaké chvíli viděli i ohradu s ovečkami byli jsme spokojeni. Zrovna probíhalo dojení a to by bylo, kdyby jsme "my drzí" nevlezli k lidem až dovnitř.
Hlavním důvodem, proč jsme chtěli navštívit tuto salaš bylo to, že tam měli čuvače. Nebudu se tajit tím, že pravé čuvače ke stádu jsem ještě neviděla
(a nebyla jsem sama). Všechno bylo jak ve filmu .... po krátkém rozhovoru s lidmi ze salaše přišla "taková malá průtrž". Byli jsme rádi, že se můžeme schovat.
Bača při pohledu na oblohu usoudil, že to bude za 15.min. pryč .... a bylo. Čtvrthodinka nám stačila na to, abychom si vyměnili poznatky o čuvačích.
My měli otázky na pracovní upotřebitelnost a pracovníci salaše měli otázky ohledně výstav. Jsou to opravdu hodně oddělené světy.... a přece si jsou tak blízké .... Na vlastní oči jsme viděli čuvačí hlídačku Dolinu a na hlídací psi, které jsme viděli jen z dálky, protože zrovna hlídali ovečky dole pod kopcem, se půjdeme podívat příště.

Pondělí - .... a to už musíme domů i my ....
Výborná snídaně, nasednutí do aut a jedeme se rozloučit s paní Goliášovou. Cestou nás zdraví od včera náš známí bača, který dole u silnice hlídá ovečky .... Poslední rozebrání dojmů a rozloučení se ve skanzenu a bohužel .... domů. Opouštíme nádherné počasí, které nám vydrželo opravdu po celý prodloužený víkend, vlastně téměř týden.
To ještě vlastně ani nevíme, do čeho jedeme. Čím víc se blížíme ke hranicím, tím víc je zamračeno, chladno .... Beskydy už jsou mlhavé a hodně dešťové .... sluníčko vidíme až v Olomouci. Následné dny doma jsou dál plné zimy a dešťů a nám nezbývá jen vzpomínat ... jo sluníčko v Tatrách, to bylo krásné ....

A jaké je zhodnocení celé naší malé dovolené ?
Naše nejmladší chovatelská naděje se stala chovnou fenou, viděli jsme překrásnou výstavu s bohatou konkurencí, udělali jsme si mnoho super výletů a hlavně potvrdili jsme si, že čuvači jsou ty nejbáječnější společníci.
Při toulkách okolo ubytovny jsme se mohli přesvědčit, že dřevěné prkenné lávky přes horské potůčky nedělali problémy psům, ale některým lidem .
Budu hodná a nebudu jmenovat .
Však nakonec jsme lávku vždycky přešli všichni. .

9. května  2010

Vidíte poprvé to, co jsme tu tvořili během posledních měsíců. Není to jen změna hlavičky, tlačítek a pozadí. Doufám, že všechno bude fungovat. Jediné, co ještě nebylo aktualizované jsou složky ke stažení, které určitě ještě zaktualizujeme. Ve snazší orientaci aktualizací by vám měla pomoci informace na konci každé stránky. pokud najdete nějakou chybu na našich stránkách napište mi prosím.

květen 2010

Probíhá technická rekonstrukce našich stránek .... všechno jde pomalu. Celý život se vlastně jen učíme, a tak si určitě nemyslím, že časem nepřijdu na to, že je zase potřeba něco hromadně opravit .... tentokrát to byli především rozměry stránek, které se mě vkládáním obrázků a tabulek pěkně "technicky rozhodily".

7. února 2010

Narodila se nám krásná holčička. Od nové majitelky dostala jméno Inna. Maminka Essy se o ni vzorně stará a věnuje ji všechnu svou lásku.

Čas narození : 12:52 hod., porodní váha 572g

Dne 2.10.2009 se ztratil v Jablonci nad Nisou šestiletý slovenský čuvač slyšící na jméno Ben.

více informací a foto

31. ledna 2010

Popis našeho porodu Akki. Štěňátka ze spojení
Argo z Borovýho hrádku a Akki Bílé království nebudou..

17. ledna 2010

Nejdůležitější jsou pro březí feny procházky. Přirozený pohyb napomáhá správnému vývoji plodu a maminu udrží v kondici. Procházky děláme denně za každého počasí, ale to, co jsme prožili dnes, s tím se musím podělit se všemi návštěvníky našich stránek.
Na kynologické cvičiště to máme asi 6 km - po krásné asfaltové silnici, přírodou mezi poli .... Ideální nejen pro cestu autem, ale především pro procházky pěšky, na kolečkových bruslích, na kole... V zimě určitě i běžky. Všechno ale jen v tom ideálním počasí.... Dnes jsme si na takovou jednu ideální procházku vyšli ráno v 7:30 s Essy. Přesto, že předpověď počasí slibovala vítr a sněžení nejsme "fajnovky" a vyšli jsme si. Společnost nám dělala kamarádka se svým Německým ovčákem Nerem. Cesta byla zavátá - auto by neprojelo, fučelo, ale dobrá nálada s větrem v zádech nás neopouštěla. "Ve dvou" - pardon "ve čtyřech" se to lépe táhne. Cestou jsme ještě pomohli vyprostit i dvě zapadlá auta . V klubovně na nás čekal teplý čaj a dobrá nálada všech odvážlivců, kteří dorazili. Cvičit po kolena ve sněhu se nedalo, a tak se psi vyběhali a páníčci brigádně uklidili něco ze sněhu - opravdu jen něco . Čekala nás cesta zpátky. Na tu určitě dlouho nezapomeneme. Díky této cestě víme, jak se asi cítí "Ti za polárním kruhem" . Protivítr, chumelenice, sníh po kolena........ Opravdu i šála z krku musela jít i přes hlavu. Šli jsme takovou cestou necestou. Podle stromů jsme se jen mohli domnívat, kde je ona zmíněná asfaltka. Bylo to počasí, kam by ani psa nevyhnal - přesto byla Essy se spokojeným výrazem. Chvilkami připomínala i zavátého sněhuláka. Umrznutí se naše "polární výprava" nebála. Všichni tři, co jsme tím koncem světa prošli na cestě k domovům jsme se shodli, že máme ty nejodolnější psi, kteří nám pobíháním dělali dobrou náladu. Německý ovčák Nero měl pod dohledem dvě fenky v 6. týdnu březosti naši čuvačku Essy a erderteriérku Jessi.

Procházky v každém počasí určitě doporučujeme .

15. ledna 2010

Spadlo z nás nejvíc obav - Akki byla na sonu a všechno je v naprostém pořádku. Nejkrásnější pohled je na tlukoucí srdíčka. Máme i nádhernou fotku, kde jsou vidět dvě štěňátka vedle sebe. Za týden budeme ještě dělat RTG, abychom věděli přesný počet štěňátek - bude pro nás důležitý hlavně proto, že Akki je 1,5 roku po císaři. U tohoto vrhu nic nebrání porodu přirozenou cestou a doufáme, že i příroda přihodí kopec svého štěstí.

13. ledna 2010

Sháníte-li štěňátko čuvače, kontaktujte chovatelskou stanici Janin ranč. Poslední dva pejsci ihned k odběru. Oba kluci mají předpoklad rodinných psů i výstavních kariér. Štěňátka jsou již plně očkována a je možný dovoz do ČR.

poznámka - Tyto štěňátka jsou prodaná

10. ledna 2010

Přesto, že jsme se národní výstavy v Olomouci nezúčastnili, tak jsme ji prožili po telefonu. Ten nejdůležitější výsledek jsme se však dozvěděli až následující den. Beata Janin ranč, která žije v chovatelské stanici Tatranská perla vyhrála se svou mladou vystavovatelkou Kačkou 1. místo v Junior handlingu.
Mnozí dospělí by se měli učit, protože děti ve svých soutěžích předvádějí dokonalost souladu vystavovatele se psem.
Beatka s Kačkou do závěrečných kruhů nastoupili ještě jednou - o nejlepšího psa I. FCI skupiny. Ten, kdo vystavuje ví, že únava, hlavně ta psychická, je brzo vidět nejen na pánovi, ale především na čtyřnohém kamarádovi - o kterého tady jde nejvíc.
To, co se v Kačce odehrálo, když se z mikrofonu ozvala věta:
"... a
první místo I. FCI skupiny vyhrává SLOVENSKÝ ČUVAČ..."  si asi nikdo z nás nedovede představit.
Naše upřímná gratulace míří tímto právě do Tatranské perly. Jezdíme po výstavách 10 let a takový "čuvačí úspěch" nepamatujeme.

Holky GRATULUJEME !!!!   

kompletní výsledky z výstavy najdete zde.

4. ledna 2010

Sono nám u Essy potvrdilo březost, škoda jen, že to vypadá na málopočetný vrh. Štěňátko, které jsme viděli bylo veliké. Budeme doufat, že nebudou problémy při porodu. Sono pro kontrolu budeme dělat ještě jedno.

3. ledna 2010

Na našich stránkách se snažíme provést kompletní úpravy, které nejsou na první pohled tolik znatelné. Vše by mělo usnadnit načítání stránek. Děkujeme za velkou technickou podporu a pomoc na našich stránkách Michalu Jurovi.
Velkou změnou prošly galerie fotografií.
Po delším zvažování jsme odstranily fota staršího data, která byla skenovaná a neměla dokonalou kvalitu. Zájemcům o fota z mládí našich fen Zory a Akki, případně vrhů "A" až "C" fotky rádi ukážeme při osobní návštěvě.

 

© Bílé království